Linz Marathon

Deníček závodu :)

20.3.2025 - konečně koupit startovné

konečně jsem si koupila startovné. Vyšlo na 82 Euro, takže doporučuji kupovat dřív...

26.3.2025 - koupily jsme ubytování a cestu tam!

Cestu jsme vybraly vlakem a zvolily jsme přímé spojení odjíždějící z Prahy v pátek 11.4. ve 14:20. Bookovaly jsme dostatečně dopředu, takže ještě byly k dispozici sedačky u oken!

Ubytování jsme našly přes booking.com a jmenoje se URBANAUTS FLATS Cubierta. Cena za 2 osoby na 2 noci 205 Euro.

8.4.2025 - playlist

Perfektní playlist ready!

První písnička na prvních 30-35 km

Druhá písnička na potom

Třetí písnička na cílovou rovinky (posledních 1,5 km)

11.4.2025 - cesta do Linze

strašně jednoduchá a plynulá. Na dopravu je to strašně snadná lokace závodu. Jediný problém, na který jsme narazily byly krátké otevírací doby obchodů. Myslím, že poslední zavíral v 8 večer, takže jsme udělaly chybu, když jsme se šly nejprve ubytovat. Jinak město je malé a snadno pěšky dojdete kam potřebujete...

+carb loading - ve vlaku jsme si daly těstoviny a před spaním jsem si dala ovesné vločky s tvarohem

12.4.2025 - expo a předzávodní den

• Ranní běh

Pět a půl kiláku kolem řeky. Chtěla jsem se podívat, kde bude zítra start a hlavně jak se tam dostanu. Pak jsme se proběhly podél řeky na druhé straně, doběhly jsme po pláži až na konec města a vrátily se druhým mostem (přes který se zítra taky poběží) do centra. Tam jsme se rozhodly rovnou zajít na snídani. Samozřejmě jsme si daly linecká kolečka a já si k tomu koupila lineckou klíčenku :)

• Expo

Po sprše jsme vyrazily do expa vyzvednot startovní číslo. Cesta byla docela dlouhá, přes celé centrum na druhou stranu, ale moc pěkná. Vyzvedávání bylo v TipsArena Linz.

Nejprve se prošlo přes všechny stánky se závody (prezentované byly jen ty Rakouské) a s oblečením, botami a vším ostatním. Na konci byla dlouhá střena se stoly, kde se rozdávala startovní čísla na všechny závody. Načetli si QR kod z emailu a na místě ke startovnímu číslu přiřadili čip. Moc mě potěšilo, že měli i housku, kterou si všichni běžci mohli vzít :) Měla jsem hlad. Pro startovní balíček se šlo k dalšímu stánku. Jen se odškrtlo číslo a bylo hotovo. Byly jsme tam zrovna ve správnou dobu, takže jsme viděly představení vodičů. Zajímavé je , že na každý čas měli jen jednoho... Byla tam možnost i nechat si na občerstvovačky vlastní jídlo/pití.

• Botanická zahrada a město

cestou na expo jsme se prošly městěm a po expu jsme si šly sednout do botanické zahrady. Bylo dost teplo a neměla jsem v plánu unavit se před nedělí... S sebou jsem samozřejmě měla ovesné vločky, které jsme den před závodem potřebovala sníst (i den předtím a dost podobné i k snídani v neděli). Domů jsme přišly v 6 večer úplně vyčerpané a jen jsme si uvařily těstoviny k večeři, já si zašila šortky na další den a šly jsme spát. Podařilo se to v 9, ale oběma nám nešlo usnout... Na to jak byla noc předtím super, tahle předzávodní nebyla...

• Jídlo

Kapitola sama o sobě... Takže, co jsem dnes jedla?

snídaně - Linecké kolečko a půlka jablečného koláče

svačina - na expu suchá houska

v botanické - ledové cappucino a ovesné vločky s tvarohem (50g ovesné vločky, 10g chia, 200g odtučněný tvaroh, 1 banán)

cestou domů - balíček cokoládových figurek kitkat, půl balíčku gumových bonbonů

večeře - ravioli (skoro 2 porce) se sušenou šunkou (100g) a veganským sýrem

• Plánování závodu - jídlo a support

poslední věc před spaním je samozřejmě plánování závodu...

Na mapku závodu jsem si rozkreslila občerstvovačky a pak jsem si podle nich popsala gely. Gel jím přibližně každých 10 km a mezitím v půlce jím Isostar želé kostku. Vždy plánuju mít u sebe jeden náhradní gel, kdybychom se se supportem náhodou nesešly a stejně tomu je letos... Jinak všechny občerstvovačky mají všechno, co potřebuju. Vodu, iso a colu. Zbytek mě nezajímá. Banány nejím a na jejich gely nejsem zvyklá...

V pravém horním rohu mapky je rozpis toho, co já kdy sním a v pravém dolním rohu jsou Káji místa, kde mě má potkat a co mi tam má dát. Magnéska a cukříky jsou navíc kdyby náhodou.

13.4.2025 - den závodu

• před závodem

Budík v 5:30 nebyl potřeba, protože jsem se jako vždycky probudila v 5:23... A protože mám předzávodní rána jasná, čekalo mě 1. kafe, 2. vlasy, 3. snídaně, 4. tejpy, 5. pleťová maska, 6. další kafe, 7. oblečení, 8. zuby -> cesta na závod 9. bonbony, 10. úschovna zavazadel, 11. START.

Snídaně zase klasicky doma předpřipravené ovesné vločky (50g), chia semínka (10g), maličko tvarohu ze včera, závodní banán (fun fact: zapomněla jsem říct, že jsem si s sebou vzala dva závodní banány zbylé z Pražského půlmaratonu. Doufala jsem že jsou závodní a tím pádem spešl s lepší energií...). Kafe bylo jediné, co bylo, takže filtr. Dál jsem měla připravený Nutrend carnitin červený pomeranč, moje oblíbené pití. a k doplnění rychlých cukrů před startem (cca 30-45 min) jsem měla zbytek bonbonu ze včera.

Vlasy zase klasika a oblečení zase jako vždycky. Dokonce jsem si zašila díry v šortkách, aby byly jak nové :) Top jsem si vzala nový, protože jsem si koupila jeden se super velkými kapsami na všechny gely, cukry a želé kostky. Jediné co, tak jsem se cítila jako housenka, protože jsem přibrala a všechno mi bylo lehce těsné :D

Všchno ale bylo v pohodě. Vyrazila jsem v 8:30 (původně jsem chtěla vyrazit už v 8) a šla jsem do úchovny zavazadel, která byla od našeho ubytování za rohem. Fronta dlouhá, ale rychlá. Zato na záchody fronta dlouhá a pomalá. Rychle jsem teda ještě šla zpět do ubytování, kde jsem těsně stihla Káju před tím, než odcházela do úschovny na nádraží. Pak už jsem si jen doběhla na start, rozcvičila se a byla ready na závod. Cítila jsem se dobře.

PS. dvě ne uplně super předpovědi na dnešek - poslední 2 fotky

• Závod

Start (foto 1)- byli jsme rozděleni na dvě části - maraton + štafeta a půlmaraton. Každá startovala na jednom směru jízdy mostu. Mezi námi byla díra a spojili jsme se až když jsme sbíhali z dálnice na 3 km. S vodičem jsem běžela až asi do 14. km a všechno až na vysokou tepovku bylo ok. Na 7 km jsem se nějakou náhodou dostala těsně před vodiče a skupinu, přeběhli jsme most a já se tam trochu nechtěně pořád držela. Dala jsem si první gel, zapila ho na občerstvovačce a pak na 10 km jsem měla na levé straně potkat Káju. Zůstala jsem před skupinkou, protože jsem si říkala, že se s ní lépe najdu, když budu vepředu. Nebyla tam, tak jsem tak pořád běžela a nakonec asi na 11 km byla na pravé straně. Úplně krásně jsem to stihly, já dostala další gel na cestu a běžela dál. Všechno bylo ok až do 14 km.

Na 14 km jsem si rychle odskočila, ale tempo už jsem nezvladala. Tepovku jsem měla červenou už několik kiláků a pauzu jsem potřebovala. Po gelu (nebo jen tak?) se mi začalo dělat špatně od žaludku a upřímně jsem dost brzo začala zvažovat, že si v půlce zaběhnu pro medaili a zabalím to na půlmaratonu... Na 18,5 km mě zase čekal Kája (která s sebou pořád měla naše kufry). Zastavila jsem si, potřebovala jsem další pauzu, dostala jsem zbytek gelů a zprávu, že se dál uvidíme na 35 km místo 30. Logistické problémy. Evidentně se nedařilo mně ani jí. Pokračovala jsem tedy dál, s pauzami jsem doběhla do půlky, ale když už jsem tam byla, řekla jsem si že to snad doběhnu. Asi ne moc dobrý nápad. Tak jsem běžela, předběhli mě další vodiči, šla, běžela, bylo mi pořád špatně, šla, běžela, atd. Na 27 km mě to strašně přestalo bavit a tak jsem se rozhodla zavolat tátovi nechat se trochu rozptýlit. Vadilo mi, že to jde strašně pomalu, že nemůžu běžet rychleji, že tam budu ještě dlouho a že se nudím a nemám si s kým povídat. Povídali jsme si 8 minut. Pak jsem běžela dál, šla, bylo mi pořád blbě, pila jsem spousty koly na každé občerstvovačce, šla, běžela, atd. Běželo se moc hezkou zahrádkovou čtvrtí a lesem (foto 2). Když jsem konečně doběhla na 35, dostala jsem 2 želé kostky, které už jsem ale nikdy nesnědla. Měla jsem jen do konce pořád žízeň a žvýkala jsem žvýkačky. Chtělo se mi na záchod, ale ty na pauzách už byly nepoužitelné, tak mi nezbylo než běžet do cíle.

Posledních 6 km jsem si naivně myslela že už doěhnu v kuse, ale bylo to těžší než jsem si myslela. Změnila jsem si hudbu a snažila jsem se co to šlo, ale celá cesta byla nekonečná. Těsně před zatáčkou do nekonečné cílové ulice mě doběhl vodič na 4 hodiny. Všimla jsem si jen proto, že jsem šla, on na mě zezadu něco povzbuzujícího zakřičel a já se rozběhla dál. Trochu jsem utekla, ale do cíle jsem ještě asi 5krát přešla do chůze (video)... Branou jsem proběhla v 3:59:53 a úplně těsně to vyšlo pod 4 hodiny (s tím jsem ani nepočítala a vlastně to ani nebyl cíl).

• Výsledky

v obrázcích a číslech...

• Po závodě

V cíli jsme samozřejmě dostali medaile (colorcoded podle distance) a pokračovali jsme dál koridorem až do zázemí. Tam jsme dostali banán, další housku, finisherské tričko a mohli jsme si vystát nekonečnou frontu na nealko pivo. Zázemí bylo také rozdělené na maraton a zbytek (předpokládám, že kvůli tričkům). Venku jsme se sešly s kájou a pokračovaly k úschovně zavazadel. Tam jsem si vyzvedla věci, šla se vedle do bazénu osprchovata pak zpět nechat si vyrýt na medaili čas. Po chvilce sezení venku jsme vyrazily na nádraží na vlak, který jel ve 4 odpoledne.